Divadla a koncertní síně

V obci Blaibach se 2000 obyateli poblíž českých hranic postavili novou koncertní síň pro 200 diváků. Hranol z betonu s velkýmy kameny je zapíchnutý do návsi. Pod hranou vede schodiště do foyer a do sálu, který vypadá jako geomterická jeskyně.

Budova stojí na břehu fjordu a dotváří díky chodníku kolem a průchodu skrz budovu přirozená městská náměstí. Fasáda je inspirována islandskou přírodou. Budova je obložena pruhy speciální odrůdy islandské žuly s názvem Studlaberg. Přírodou je inspirovaný i interiér, kde průchod budovou působí jako rokle mezi dvěma skalními stěnami. V centru najdeme koncertní síň pro 600 diváků, víceúčelovou halu a kavárnu.

Romantická čínská vesnice Wuzhen byla, vybrána aby se stala centrem mezinárodních divadelních festivalů, a tak zde byla postavena tato divadelní budova. Uvnitř se nacházení dvě divadla pro 1200 a 600 diváků, ale tvar inspirovaný lekníny umožňuje i jiná vnitřní uspořádání podle druhu konané události. Návštěvníci mohou přijet na dřevěné lodi, nebo přejít po mostě. 

Původní cihlové obvodové stěny byly zachovány a slouží jako nosné pro konstrukci střechy. Interiér byl rozdělen betonovými stěnami a stropem, které zajišťují zvukovou neprůzvučnost. V budově se nachází víceúčelový sál pro 100 lidí i menší místnosti pro výuku a nahrávání a zkušebny. 

Toto multikino je přezdíváno "Honeybee Lounge" díky specifickému prostoru k posezení ve velké vstupní hale. Multikino se nachází v satelitním městě Ilsan blízko Soulu. Lidé zde tráví raději čas v umělém prostředí budov než venku, proto byla hala navržena tak, aby mohla sloužit nejen návštěvníkům multikina, ale i ostatním obyvatelům jako místo pro setkávání.

BMC (Budapest Music Center) bylo otevřeno po sedmi letech plánování a výstavby. Původní budova byla jednopatrová obytná budova s obchody s výhledem do ulice v přízemí, postavená v roce 1890 v neoklasicistním stylu. Během druhé světové války byla budova přeměněna na ruské kasárny, později zpět na byty. V přízemí se dnes nachází Jazz Club - restaurace a kavárny a téměř 300 m² koncertní sál. Odkryté původní zdivo dává koncertní síni unikátní charakter a to nejen vizuálně, ale i akusticky, navíc bylo toto řešení i ekonomicky výhodné. V prvním patře je nahrávací studio, databáze a knihovna. Jsou zde i zkušebny a pokoje.

Jedná se o přístavbu k Auklandské technické univerzitě, která potřebovala dva velké multifunkční sály. 

Mobilní koncertní síň, která navštěvuje oblasti postižené zemětřesením v roce 2011 v rámci festivalu Lucerne. Síň je pro 500 až pro 700 lidí. Vnější povrch z elastického materiálu dovoluje rychlé nafouknutí i vyfouknutí a převoz na jiné místo. 

V londýnské čtvrti South Bank vyrostla velde Národního divadla prozatimní scéna o kapacitě jedné třetiny hlavního sálu divadla. Samotná hmota stavby má na sebe co nejvíce strhávat pozornost, konstrukce je ocelová, dřevěné opláštění navazuje na strukturovaný beton fasády divadla, interiér překvapuje svou komlpletní tmavostí.

Jedná se o koncertní a divadelní sál. Kapacita koncertní haly je 1200 míst a divadla 700 míst. Prostor divadla je navíc možné přeměnit pro potřeby opery, experimentálního divadla nebo z něj lze udělat víceúčelový prostor s rovnou podlahou. Zdi jsou pokryty dubovým dřevem, které mimo jiné zlepšuje akustiku foyer. Z exteriéru jsou všechny stěny černé, což má směřovat pozornost ke vstupnímu prostoru.